Katedrála sv. Mikuláše v Českých Budějovicích

Kniha o katedrále sv. Mikuláše v Českých Budějovicích Kniha kolektivu autorů Jana Adámka, Jarmily Hansové, Daniela Kováře, Romana Lavičky, Zdeňka Mareše a Zuzany Thomové přináší řadu nových informací o kostele, který se v roce 1785 stal katedrálou a prochází životem města České Budějovice od jeho založení až po současnost.

Až dosud si nikdo z laické ani odborné veřejnosti nedokázal přesněji představit, jak asi mohl vypadat českobudějovický kostel sv. Mikuláše poté, co byl ve 13. století založen českým králem Přemyslem Otakarem II., ba ani poté co byl rozšířen v závěru 14. století a poté velkolepě pozdně goticky přestavěn po roce 1520. Nad prostorem chrámového trojlodí tehdy byla vztyčena stanová střecha podobné konstrukce jako například nad proslulým chrámem sv. Barbory v Kutné Hoře. Tento typ monumentálního zastřešení představuje jeden z vrcholů pozdně středověkého stavitelství a nezpochybnitelný přínos Českého království k vývoji evropské architektury. Požár v roce 1641 a jeho následná raně barokní přestavba však zcela změnila vzhled stavby. Viz 3D modely podob kostela sv. Mikuláše (k vidění zde) z doby okolo roku 1350, 1400, 1535 a 1650.

Autoři nejnovější knihy o této pozoruhodné památce toto a ještě i mnohá další tajemství odhalili a pevně tak vsadili její historii do dějin největšího královského města na jihu Čech. Knihu o českobudějovickém městském farním kostele, který se v roce 1785 stal katedrálou nově vzniklé českobudějovické diecéze, napsal šestičlenný tým zahrnující odborníky v široké škále specializací od památkářství a historie umění až po archivnictví, archeologii a teologii. Je založena na průzkumu různých typů písemných a ikonografických pramenů, archeologicky zmapovaných situací a analýze stavebních prvků dochovaných ze všech etap vývoje dané stavby.

Souhrn těchto informací posloužil mimo jiné jako podklad k rekonstrukci proměn vnější podoby kostela i jeho vnitřního vybavení. Ze zapadlých archiválií přitom byly vytaženy fragmenty příběhů mnoha desítek lidí, kteří se v různých dobách měli s kostelem něco společného, a to nejen umělců, stavebníků či velmi pozoruhodných kněží (jeden z nich dokonce na přelomu 15. a 16. století neváhal opustit univerzitní kariéru v Bologni, aby se mohl stát farářem v Budějovicích!), ale i obyčejných budějovických měšťanů, kteří aktivně spoluutvářeli jeho podobu ve středověku, v barokním období, v osvícenství i v 19. a 20. století.

Jedna z nejpozoruhodnějších částí knihy je věnována okolnostem přijetí nového patrona města – sv. Auraciána, jehož ostatky byly před polovinou 17. století přeneseny do Českých Budějovic z římských katakomb. Dodnes se jeho kosti zachovaly uložené ve stříbrném relikviáři z roku 1665. Přestavba interiéru kostela po jeho přeměně v katedrálu v době vlády Josefa II. byla motivována osvícenskými postoji prvního českobudějovického biskupa, Jana Prokopa Schaaffgotsche. Poněkud zanedbaná barokní podoba kostela novému duchovnímu pastýři tehdy přidala podobná „spíše mordýřskému doupěti než chrámu Páně“.

Poslední tři významné rekonstrukce interiéru kostela proběhly v roce 1912 dle projektu Richarda Klenky z Vlastimilu, dále v závislosti na doporučeních druhého vatikánského koncilu na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století a v letech 2011–2013, kdy byl zřízen netradiční kruhový obětní stůl a na podlahu položen barevný mramor.

Zdroj:
www.npu-cb.eu/publikace/katedrala-sv-mikulase-v-ceskych-budejovicich/
www.npu.cz/books/katedrala-sv-mikulase-v-ceskych-budejovicich/

Katedrála sv. Mikuláše - modely stavebních fází

1350

1400

1535

1650

Ovládání prohlížení 3D modelu

Prohlížení modelu je možné několika způsoby zároveň. Asi nejsnazší je využití dispozice náhledů v dolní části obrazu, pomocí kterých dojde vždy k plynulému přesunu na připravené pohledy.
Zároveň je možné modelem celkem libovolně pohybovat pomocí myši. Jednotlivé režimy lze přepínat pomocí ikonek v horní části obrazu vpravo.

REŽIMY (při přidržení levého tlačítka myši):

Sférické otáčení 360° kolem osy vedoucí středem modelu.

Přiblížení / oddálení. Pro přiblížení pohybem myši nahoru, pro oddálení pohybem myši dolů.

Libovolný Posun modelu ve všech směrech.

Libovolné Otáčení ve všech směrech. (Tuto funkci lze také aktivovat pomocí tlačítka kolečka myši bez ohledu na to, jaký je zapnutý režim.)

Přiblížení dle výběru.

Chůze – po aktivaci je nutné nejprve umístit „chodce“ kamkoli na rovnou plochu v modelu. Následuje přepnutí pohledu na pozorování „očima chodce“. Pohybem myši simulujeme otáčení hlavy chodce. Středový terčík určuje směr chůze. Stiskem levého tlačítka myši jdeme vpřed, pravým vzad. Z režimu chodce vystoupíme pomocí klávesy Esc (escape).

Režim Celá obrazovka. Z režimu Celá obrazovka vystoupíme pomocí klávesy Esc (escape).

Pro ovládání lze také využívat kolečko myši, zpravidla bez ohledu na to, jaký je zapnutý režim. Otáčením kolečka docilujeme přiblížení / oddálení, případně při stlačení a přidržení kolečka docílíme funkce libovolného otáčení.